29. ledna 2015 v 23:17 | Smolař
Před rokem a několika měsíci začal jeden z poměrně velkých výběrů v mém životě. Výchovná poradkyně přede mně hodila nabídku středních škol v našem kraji a řekla: "Vyber si."
Co jsem měla udělat? Bohužel, měla jsem si vybírat...
Jsem ze základky půl roku a ptám se: "Vybrala" jsem si dobře?
Patřim mezi ten typ lidí, co chtějí udělat mnoho, ale investovat málo. A ze všeho nejméně chci investovat svůj čas a mám nutkání být ve všem nejlepší, protože jiné místo, než to první je pro mě automaticky poslední místo. Abych neodvedla do tématu výběru střední školy...
Listovala jsem tou nabídkou a hledala to, co by mi vyhovovalo, ale netušila jsem, co chci vlastně dělat (a stále netuším), takže mi bylo doporučeno, abych hrábla po Gymnáziu. Heh? Ok, známky jsem na to určitě měla, ale má lenost a neschopnost učit se? Ne... Nechtěla jsem jít na gympl.
Rázně jsem pověděla, že na gympl nepůjdu, protože nejsem idiot, nechci být gymploidem a nechci prožít čtyři roky někde u stolu a učit se věci, co nikdy nevyužiju, protože se rozhodnu pro něco zcela jiného, než jsem původně na tom gymplu zamýšlela. Jo, jenže... "Nechceš gympl, tak co chceš?"
"Ehm... Nevím?"
Asi dva měsíce před odesláním přihlášek na školy mi máma pověděla: "Vyber s školu nebo ti pošlu ty dvě přihlášky na gympl a utři nos!"
Seděla jsem nad tou mapou škol hodiny, možná, že i dny. Hledala to, co by mě bavilo, jaká škola by mě bavila, která by mi vyhovovala, kterou bych milovala, zvládala, ale neměla ji zcela na háku. Hledala jsem školu ve svém okolí, kde bych nebyla sama, ztracená v širém světě neschopná komunikace.
Zůstal mi poslední den a rozmyšlení školy, na kterou si přeju jít, stále jsem koukala na tu kolonku s Gymnázem, potila se, klepala a bála se toho.
"Vyber si." furt máma opakovala.
A?
Já si nevybrala...
Moje přihlášky tedy putovaly na dvě nejbližší Gymnázia a já to nemohla zastavit.
Šla jsem na přijímačky. I přes odpor k nim je udělala.... Oboje.
A teď si "vyber" gympl. Tak samozřejmě, že ten bližší. To nebyl žádný výběr.
V září jsem na ten gympl nastoupila a málem se rozbrečela. Já tam nechci bejt, nenávidim tu školu každý den více a více. Nenávidim ty učitele, místnosti, apch,učebnice, zápisy, nemám ráda svoje spolužáky (až na pár zlatých vyjímek), nenávidím vše, co mi tu školu připomíná.
A přesto jsem si mohla vybrat školu, jakou jsem chtěla. A neudělala jsem to... Ptám se, proč? Nezvládám ten gympl (dle osobních poměrů), ale neodejdu, protože máma opakuje to, co na základce.
"Vyber si."
A já si vybrat nemohu...
Inu, musím říct, že tvůj článek se mi líbí. Tak trochu mě to přeneslo o mnoho let zpátky, kdy jsem se i já rozhodoval co dál. K mé velké smůle jsem si gympl vybral, nicméně nedokončil a odmaturoval jsem na zemědělce v oboru ekologie a ochrana krajiny. Každopádně na gymplu jsem strávil 7 bezkonkurenčně nejhorších let svého života a ano - 99% všeho co tam do nás cpali je mi teď úplně k ničemu.
