Nikdo mě to neučil, ale prostě jsem sama pochopila, že jestli chci v tomhle světě přežít, prostě nemohu o 1D říct, že jsou špatní, protože je poslouchá jedna spolužačka s kterou se bavím. Naučila jsem se, že nemohu říct, že Supernatural se mi nelíbí nahlas a upozorňovat na to, protože stojím o přátelství s holkou, která onen seriál sleduje. Když jsem posledně řekla, že nemám ráda jednu seriálovou postavu, která zase jiná spolužačka má ráda, byla jsem málem ukamenována. Tak jsem si řekla, že prostě si tyhle názory na postavy, seriály, kapely a další nechám pro sebe, protože někdo prostě nehoduje mému stylu.
Musím říct, že jsem prostě byla zvyklá vše o sobě tajit. Nikdo o mě nedokázal říct, co za muziku poslouchám, co za seriály sleduju, jaké filmy mám ráda atd. Poslední dobou to nedělám, klidně řeknu, že mám ráda Game of thrones, Grimma, Doctora who, že miluji kapely jako je CTE, I see stars, Breaking Benjamin a pár dalších. Dokonce i řeknu, že mám ráda knižní sérii Hunger games, Písně ledu a ohně, Nástroje smrti a další... Ale víte, co bych nikdy nahlas neřekla?
Že nemám ráda One direction, že je nemůžu ani slyšet...
Že mi leze na nervy kapely se zkartou 5SOS (nemohu si vzpomenout na to jméno)...
Že nesnášim Supernatural...
Že nesnášim knihu Divergent, její pokračování a film téže...
Že se mi nelíbilo Hvězdy nám nepřály...
Dělám to hlavně kvůli tomu, že o můj názor nikdo nestojí a já si cením přátelství s lidmi, co ty věci rádi mají. Dělám to pro ně, já si o tom klidně budu povídat, ale nikdy to nebudu mít ráda a už vůbec, pokud mi budou jejich věci nutit.
Nikdy se mi nestalo, že by mě ostatní soudili za to, co mám ráda já... Protože... Já to vlastně ani nečekala, já jim přeci svoje názory na jejich milované věci nepředhazuji.
"Vypadaj jak holky" komentář ke členům jedné kapely...
"Je to nudnej seriál o ničem" pro tentokrát ke Grimmovi...
"Mají divný texty" Já je však miluji...
"Nechápu, jak je někdo může poslouchat" už se to ztupňovalo...
A nakonec se kromě tohohle začalo porbírat i oblečení, co jsem měla na sobě... Ach...
Tak jsem vlastně školní den skončila s tím, že všichni nenávidí to, co já miluji. Že jsem vlastně byla i souzena, že nemám ráda SPN, ale mám ráda blbost, jako je třeba Grimm nebo Game of thrones...
Jednou jsem o sobě odhalila pár věcí, co mám ráda a byla jsem za to seřvána a odsouzena k záhubě... Ptám se, proč?
Nesoudím a ani soudit nechci, nechci člověku předhazovat vlastní názor, protože to prostě nejde... Ani mě to nebaví...
Asi jsem naivní, že jsem doufala ve stejné zacházení, co?
Jo... Když lvovi řeknete, že ho nesežerete, neznamená to, že vás nesežere on. Ale já nikoho žrát nechci. Já jen nechci poslouchat, že CTE jsou měkkýši a ženský...

Ono je nejlepší ostatní neřešit - když někdo řekne, že je hloupý že se ti líbí tohle a tohle (nebo naopak nelíbí), nejlepší je jen pokrčit rameny - co na tom, zkrátka každý jsme jiný :)